Ìnachalu town
Kì chì ajì kì dì èwo Inachalo kú má dì ojìane efí ewo Idah, Kogi State, Nigeria. Má chá nì óhìla kpaì ùcha úcholo Ọchọ́ọ́ efú yé ojì ánẹ ma.
Ò‘hìla ma.
[nwọ́che | nwó étéwn che]
Efu yé ọsọgwu oge , ajì Inachalo yà atutẹ̀ kpaì ẹ̀wu chẹ̀ dámá kì dì agbadẹ kì yé ì dì Igala kpaì ójìanẹ Jukun .Éwn malábó:Sfn onu yé ì ojìane Jukun kingdom, ẹnẹ́ ku ma fù dùù ègbá kù má tejuane ẹgba kú má nẹju eǹwu ẹr‘ẹrẹ̀ ,sought Igbé efu yé í Igala kingdom.Éwn malábó:SfnÉwn malábó:Sfn anubì ámóo óchu wẹwẹ , ì fì íbe-wǹ kpẹẹ kì dákubì tì ọ́jìane-ùn . Ońwu Attah of Igala,kìa chì ofẹ lonẹ ọ́gwuchẹgbo ,ì fì Ìkú-ìdìtè kì chì Ichegbatugba Ìgbà-Ìgbà, mǎnyù ẹdùjewnu kpaì ámewn kì Eje odo du chì Ichegbatugba nwù má Igala people .[1]
Takì awuwu kwo lótate ábu kà bo ógìjo Jukun n̄o tane ámewn kwí efu ọwọ abó Igala people, abú kú má kojí-ún efu ẹdọ foo ma yé I kí mú dẹ eǹwu ìjẹlì ñùma kì óma má ẹ̀nẹkẹle chá lùcha ojìane ígala ẹ̀gbà kì gwùgwu ojìane ígala .Éwn malábó:Sfn lùbo óna kù má mójì-wn jẹwń àbo gìjo ìgalà fì okúta rẹẹ̀ tẹfu kpachì kpaì má mú dù dóhì ǹu amì Jukun kì ewǹu kù má tanẹ kwúgbo ma dẹ,takì ì mù dù ẹfoko tì olá ògwu.[2]
Efu agbadẹ àbo yé í Igala–Benin War, Attah Ayegba Omaidoko yà í ojìane ígala yà mùrìoda tì ókwutẹ́ , kì nù mẹla tì óna ọ́gbokpa.Éwn malábó:Sfn[3] takì okwuta kà nwu ma kakinin ma yà chì ochídíka ñu ojiane kì gbo olahì yà í Igala kingdom, takì olá là jẹwń onu mú oma-ù do chì ohidakẹ ónwù cha Princess Íníkpi, onwu chì ómá onubule ya ùfẹdo ka Attah,kì dù jì tudeju .[4]
Ẹgba ògwu yé ì Igala kpai Jukun, olá óchìdaka omúné ño dufu ubì ajì yà kì dì western Yé ì ajì Inachalo , yà kì dẹ ì chì â omà Princess Ọ́ma-Odòkó.[5] má chì òyìdaka kì dé ì todu olahì àbo ojìane Igala ẹgba ku ùja chì-ùn àbo Igala kpaì amì Jukun.[6]
Ofà ewǹu óogwu.
[nwọ́che | nwó étéwn che]Ajì ìnachalo chì Ìkọ́kọ́rìi chì gwu-ọwọ nwu kì dú chẹwnu ìhọ́ọ́ma kì dì agbadẹ Jukun kpaì Igala kingdoms.egba árọ́ọ̀ yé í Igala kpaì Jukun, amì Ije-Ije Juku yà ma‘jì daba abú kú ma pó gbẹ kwì ugbo ùkpahù àbo Igala .[7][1] ójìlẹ amì ìje-ìjẹ kì dé ì , takì ma yà Úruo kpaì ẹ̀bì chánẹ̀ ákpa má.takì má cháne jẹ ẹ́jẹ kì dèfu ajì, ùbì ku ma jẹ ẹ́jẹ lẹnyo . Takí omì ajì lẹ yà mù rooìda tì ẹ́bìẹ ẹ́kpìkpa tódu ó‘gwu átá afìtẹju .Éwn malábó:Sfn[3]
Todu ábẹlẹ , ì mú du ewnú Elifọ nù eneduu kì wà mó omì kì kwì ajì Inachalo . Má fuyì ó‘da chẹ tì ùbì ajì tódu kú má na kìẹ́barù chíoyídaka kpaì ó‘da ẹ Cha manyú [5] Local folklore suggests that the fish in the river are not typical freshwater species and are considered inedible. It is believed that consuming these fish leads to them never cooking properly and always remaining raw.[2][3]
Legacy
[nwọ́che | nwó étéwn che]The Inachalo River's history is closely linked to the sacrifices made to protect the Igala kingdom. Princess Íníkpi and others sacrificed their lives for the homeland, and their memory is honored in local traditions.Éwn malábó:Sfn
In 1834, Princess Ọ́ma-Odòkó, daughter of Atta Idoko, the king of the Igala kingdom, was also sacrificed in the river during an inter-tribal battle between the Jukuns and the Igala Kingdom.[5]
Notes
[nwọ́che | nwó étéwn che]- ↑ 1.0 1.1 Nigeria Year Book (in German). Daily Times of Nigeria. 1992. Retrieved 18 September 2023.
- ↑ 2.0 2.1 BBC African Service (1999). Focus on Africa: BBC Magazine. BBC African Service. Retrieved 18 September 2023.
- ↑ 3.0 3.1 3.2 Imoagene, O. (1990). Peoples of the Niger-Benue Confluence and Plateau Areas. Know Your Country Series: Handbooks of Nigeria's Major Culture Areas. New-Era Publishers. ISBN 978-978-2853-00-4. Retrieved 18 September 2023.
- ↑ The African Guardian. Guardian Magazines. 1991. Retrieved 18 September 2023.
- ↑ 5.0 5.1 5.2 Opaluwa, V.; Gabriel, A.O.; Abdullahi, A. (2021). Scientific Approach to Igala History. Amazon Digital Services LLC - KDP Print US. ISBN 979-8-5408-0721-0. Retrieved 18 September 2023.
- ↑ Achimugu, L. (2005). History of Education in Igalaland. Diolus Communication. Retrieved 18 September 2023.
- ↑ Awe, B. (1992). Nigerian Women in Historical Perspective. Sankore Publishers. ISBN 978-978-2030-07-8. Retrieved 18 September 2023.
References
[nwọ́che | nwó étéwn che]- McAbraham-Inajoh, N. (2012). Inikpi: The Warrior Princess. AuthorHouse UK. ISBN 978-1-4685-0383-8. Retrieved 18 September 2023.
- Green, M.C.; Haron, M. (2020). Law, Religion and the Environment in Africa. 'Law and Religion in Africa Series. AFRICAN SUN MEDIA. ISBN 978-1-928480-57-0. Retrieved 18 September 2023.
- Idegu, E.I.U. (1998). Omodoko. Tamaza Publishing Company. ISBN 978-978-2104-15-1. Retrieved 18 September 2023.
- Ejeh, T.U. (2012). The Servant of Yahweh in Isaiah 52:13-53:12: A Historical Critical and Afro-cultural Hermeneutical Analysis with the Igalas of Nigeria in View. Bibelstudien Series. Lit. ISBN 978-3-643-90164-4. Retrieved 18 September 2023.
- Boston, J. S. (1969). "Oral Tradition and the History of Igala". The Journal of African History. 10 (1). Cambridge University Press: 29–43. doi:10.1017/S0021853700009269. ISSN 0021-8537. JSTOR 180294. S2CID 162739013. Retrieved 18 September 2023.
- Forde, D.; Brown, P.; Armstrong, R. (2019). Peoples of the Niger-Benue Confluence (the Nupe. the Igbira. the Igala. the Idioma-Speaking Peoples): Western Africa Part X. Ethnographic Survey of Africa. Taylor & Francis Group. ISBN 978-1-138-23997-5. Retrieved 18 September 2023.
- Idachaba, Eneojo Abalaka (3 July 2020). "LESSONS FROM A COMPARATIVE STUDY OF JESUS" AND INIKPI"S SACRIFICES FOR THE NIGERIAN CONTEXT". IGWEBUIKE: African Journal of Arts and Humanities. 6 (2). Retrieved 18 September 2023.