Lotí ogba ogbolo

Bida Emirate

Ákwí Wikipídiya

Page Éwn malábó:Infobox settlement/styles.css has no content.

125px|Flag of Bida Emirate
Lua error in Module:Location_map at line 501: Unable to find the specified location map definition: "Module:Location map/data/Nigeria" does not exist.
Coordinates: Script error: No such module "ISO 3166".
Country Nigeria
StateNiger State
Government
 • EtsuDr. Alh. (Brig Gen). Yahaya Abubakar

Éwn malábó:Template other

Bida Emirate chi traditional state ojane Nigeria, ki chi successor eyi  kingdom Nupe igbele. Headquarters nwu di Bida, Niger State. Agboji  emirate Bida chi  Etsu Nupe, Etsu Nupe chi aboji abo Nupe people.
Etsu palace, wadate Bida

Inabali Igbele

[nwọ́che | nwó étéwn che]

ma nyi Nupe Kingdom igbele alumeji 15th century gwefu basin ami aji Niger kpai Kaduna. o nwu chi alumeji Nigeria abajio. King Jibiri, ki utechi nwu chi ejowo odo 1770, chi Nupe ejodudu ki chi akpa. Etsu Ma’azu je nwu Kingdom Nupe ni ukpahio ka ki kwu odo, 1818. Eko le abo Fulani chane a ni ukpahio ojane Northern Nigeria chakadu. Alu ki A Ma’azu's kwu, Gwandu Emirate chane di oda wi kingdom Nupe. Masaba, oma onekele ki atta nwu chi aboji abo Fulani ku ma do Mallam Dendo chane di oda nwi abo Nupe..[1][2]

Abo ku ma chi aboji Nupe chi "Etsu". ma do ma

Odu, dates and notes taken from John Stewart's African States and Rulers (1989).

Nupe Kingdom (1531-1835)

Odu Gwi odo Ati odo Notes
Tsoede 1531 1591 O nwu nyi Kingdom Nupe odo 1531. O nwu ch oma onekele Attah Idah.ku ma nwo do Edegi manyi Choede.
Shaba 1591 1600 ma Nwo doTsoacha.
Zaulla 1600 1625 Odu nwu nwo chi Zavunla manyi Zagulla.
Jiga 1625 1670 Odu nwu nwo chi Jia ba ki Jigba.
Mamman Wari 1670 1679 -
Abdu Waliyi 1679 1700 -
Aliyu 1700 1710 -
Ganamace 1710 1713 Odu nwu nwo chi Sachi Gana Machi.
Ibrahima 1713 1717 -
Idrisu I 1717 1721 Odu nwu nwo chi Ederisu.
Tsado 1721 1742 Odu nwu nwo chi Chado or Abdullahi.
Abu Bakr Kolo 1742 1746 -
Jibrin 1746 1759 Odu nwu nwo chi Jibrilu.
Ma'azu 1759 1767 -
Majiya I 1767 1777 Odu nwu nwo chi Zubeiru.
Iliyasu 1777 1778 -
Ma'azu 1778 1795 utechi ekeji.
Alikolo Tankari 1795 1795 -
Mamma 1795 1796 -
Jimada 1796 1805
Majiya II 1796 1810
Idrisu II 1810 1830 -
Majiya II 1830 1834 Second reign.
Tsado 1834 1835 I
Odu Gwi odo ati odo Notes
Usuman Zaki dan Malam Dendo 1835 1841 -
Masaba dan Malam Dendo 1841 1847 -
Umar Bahaushe 1847 1856 -
Usuman Zaki dan Malam Dendo 1856 1859 .
Masaba dan Malam Dendo 1859 1873
Umaru Majigi dan Muhamman Majigi 1873 1884 -
Maliki dan Usman Zaki 1884 1895 -
Abu Bakr dan Masaba 1884 1895 kwu odo 1919.
Muhammadu dan Umaru Majigi 1895 1901
Odu Gwi Odo Ati Odo Notes
Muhammadu dan Umaru Majigi 1901 February 1916 -
Bello dan Maliki 6 March 1916[3] 1926[3] -
Malam Sa'idu dan Mamudu 1926[3] February 1935[3] -
Malam Muhammadu Ndayako dan Muhammadu 28 February 1935[3] 29 October 1962[3] -
Usman Sarki dan Malam Sa'idu 29 October 1962[3] 1969[3] Died 1984.
Malam Musa Bello 1969[3] 10 January 1975[3] -
Umaru Sanda Ndayako January 1975[3] 1 September 2003[3] -
Yahaya Abubakar 1 September 2003 -
  1. "History of Nupe Kingdom (The Fulani Conquest)". National Youth Service Corps. Archived from the original on 11 February 2011. Retrieved 2010-09-09.https://web.archive.org/web/20110211233553/http://www.nyscbida.5u.com/nupe-history.htm
  2. Nadel, S. F. (2018-09-03), "Political History of Nupe Kingdom", A Black Byzantium, Routledge, pp. 69–86, doi:10.4324/9780429487545-6, ISBN 978-0-429-48754-5, S2CID 165654177https://doi.org/10.4324%2F9780429487545-6
  3. 3.00 3.01 3.02 3.03 3.04 3.05 3.06 3.07 3.08 3.09 3.10 3.11 Ewn madú gbigalí kí manyó: Invalid <ref> tag; no text was provided for refs named wstates