Lotí ogba ogbolo

S. A. Ajayi

Ákwí Wikipídiya
S. A. Ajayi
human
Sex or gendermale Nwọ́che
Country of citizenshipNigeria Nwọ́che
Family nameAjayi Nwọ́che
Date of birth2 ochu ekegwe-eji 1910 Nwọ́che
Place of birthKabba Nwọ́che
Date of death11 ochu ekelu 1994 Nwọ́che
Place of deathKabba Nwọ́che
Occupationbusinessperson, politician, civil servant Nwọ́che
Educated atIbadan Grammar School Nwọ́che
ResidenceKabba Nwọ́che
Member of political partyNorthern People's Congress Nwọ́che

S. A. Ajayi Éwn malábó:IPAc-en Éwn malábó:Post-nominals (ku ma bi ọjọ ẹkeji efu ochu ẹgweji ọdọ 1910 –ki kwu ọjọ ẹkẹgwaka efu ochu ẹlu efu ọdọ 1994) che Nigerian statesman ki ch'ukọlọ ẹgbitu efu ọla en'ọla ma Nijiria. Oñwu che arule uja-ibe ejodudu efu Anẹ Okun eko igbele Kabba province (ki che Kogi State añini-i), ki dago kogi abo ukpẹru Kabba efu Northern region house of Assembly. Chief Ajayi chẹnẹ kia yọ nwu ekọ abo nwu ẹñwu, Todu lẹ i ch'ẹñwu kpaka efu edu Kabba College of Agriculture, Division of Agricultural Colleges, The University of Northern Nigeria (ki che Ahmadu Bello University abajọ-i nyanẹ), udago kpaka eyi Kabba Teachers College, Federal Government Girls College Kabbaabajọ-i che todu ẹnwu Chief Ajayi che, abo ujọ Northern Region Government m'odu Kabba Teachers college du tẹ ki ñọ lo ti Kano, Chief Ajayi juja nyọnyọ ki unyi ukọchẹ lẹ ki d'efu Kabba division. Alu ku ma che Ijumu Division uña administrative headquarters,( Ijumu, Local Government Area, Kogi State abajọ-i). Che ẹñwu ogbogaga nwu chief Ajayi, ẹnwu ki chanẹ kw'efu ọdọ 1960, ki ma neke che alu ki dẹ oji ede-n todu coup ọdọ 1966, Chief Ajayi i na ra no abi ki nẹ lẹ kpai amọma ẹnẹkẹlẹ ojanẹ Ijumu gbogbo taku ma fu Local Government lẹ nyi. [1][2][3]

Abakwanẹ Ọlayi nwu kpai Ukọchẹ

[nwọ́che | nwó étéwn che]

Ma fu Ajayi bi ọjọ ẹkeji efu ochu ẹgweji efu ọdọ 1910 iyi Kabba Province, efu Northern Nigeria Protectorate, ki che Ogidi, Ijumu, Kogi State, Nigeria. Efu ọdọ 1925, Ajayi tefu Ovim Central School, Okigwe Division ki dẹ Eastern Region igbele, todu ukọchẹ ẹdọ mẹfa ñwu. Kwefu ọdọ 1930 tẹ efu ọdọ 1936, i lo ti Etinan Institute,[4] Akwa Ibom kpai Ibadan Grammar School, todu ukọchẹ ẹdọ mẹgweji ñwu. Anubi lẹ i lo ti CMS Teachers School, Coal Camp, Enugu todu ki n'uma efu ukọchẹ ki la ch'ukọchẹ todu ki che akonẹ ẹñwu. Anubi ukọchẹ nwu, i lo t'efu ewo Enugu, ugbo ki ch'ukọlọ akonẹ ẹnwu yi Christ Church School, Enugu anubi lẹ i lo ti St. David's Kudeti, High School, Ibadan, taki dabi w'unyi efu ọdọ 1939 ki dama kpai Public Works Department ki ch'ukọlọ civil servant. I chanẹ uña He Road Inspector nwi P.W.D yi Kabba Native Authority taki che Inspector of works efu ọdọ1953, anubi lẹ ma mu du lo dufu kw'ọmọ to du ki na chukọlọ ugbo omunẹ. I tanẹ kw'oji ukọlọ civil service efu ọdọ 1954.[1][5]

Personal life

[nwọ́che | nwó étéwn che]

Ajayi che nẹ ami ọya kpai amọma wewe. I che agbọla-ọjọ ma la du ojima Baba Egbe Akorin kpai Baba Ijo nwu efu St John's Anglican Church Ogidi, Ijumu.[1][6]

I kwu ọjọ ẹkọgwoka efu ochu ẹlu efu ọdọ 1994 yi Kabba, Kogi State ma la fu ji yi St John's Anglican Church, Ogidi, Ijumu, Kogi State, unyi ọjọ ki kọ.[1]

[1]

  1. 1.0 1.1 1.2 1.3 1.4 "Biography of AJAYI, Mr. Samuel Aliyu (OFR)". Biographical Legacy and Research Foundation. 17 September 2019. Retrieved 10 October 2019.
  2. Balogun, M. J. (2009). The Route to Power in Nigeria: A Dynamic Engagement Option for Current and Aspiring Leaders. Palgrave Macmillan US. ISBN 9780230100848. Retrieved 11 October 2019.
  3. "Nigeria: New Universities - Senator Seeks Site for Kabba". allAfrica.com. 28 December 2010. Retrieved 11 October 2019.
  4. "ETINAN INSTITUTE, ETINAN". Akwa Ibom Schools (in American English). Retrieved 2022-04-04.
  5. "NIGERIAN FOUNDING FATHERS AND INDEPENDENCE ACTIVISTS" (PDF). The Nigerian Information and Cultural Center. Retrieved 11 October 2019.
  6. "Nigeria: Sardauna Would Have Wept If He Were Alive - Senator Adeyemi". allAfrica.com. 9 February 2009. Retrieved 11 October 2019.