Apapa

Ákwí Wikipedia

Apapa chi Local Government Area efu Lagos, kí dí eju òwò west ye Lagos Island. Apapa che ní amí ùgbo kí ports óko omí Ajo kpaí ùgbo úkolo yí temína kpaí Nigerian Ports Authority (NPA),manyu ge owñ che ugbò okooji omí ye ógbogege efu Lagos State manyu Lagos Port Complex (LPC).Federal Government[1]

Í chugbo legislation,amí NPA ojikaolama Cha gboda kwí ùgbo amí port ómuné wñ"amí Port yí Apapa", chukpa raní tí "Port yí Lagos", "Port of Port Harcourt" manyu "ugbáté óko oji omí yí Calabar".[2]

Ògbégbale ye Apapa íde marú alu yí Lagos lagoon, kpaí I ño ní amí ewn ports kpayi terminals yí ama ewñ ojí ojí oji owñ Cha amí containers kpai bulk cargo, unyí,offíce manyu únyí okoane ígbele ku ma ajo achu oluka railway (Apapa North). Í chí ùgbo úkolo okpakaa yí ogbogága container terminal chí neí , kpaí ta kí amí Federal Government of Nigeria adu che'kwu í tí egba efu óchu ẹkẹta efu ódò 2005, manyu abajoí amí Danish adu chu kolo ye í Danish firm A. P. Moller-Maersk Group.[3] Adjacent tí ye container port chí yí Tin Can Island Port, che í eñwu ye ro-ro né .[4]

Eño ní amí unyí ekubo ye í ùgbo refineries ki dabí ye í ùjọ Bua ,eño ní amí ye aja kí ofíce-wn wewe ge l office kía'wa , ku ma fu ñoche ta ku ma kwo ko lo tí companí .kpaí ùgbo amí únyí oji ma kí chí Folawiyo Unyí yí Apapa kí chí ugbẹta yí Nigerian newspaper Thisday.[5]

Óhialà[nwọ́che | nwó étéwn che]

Eñwu ógbogege bronze hoard yí jewellery íko kí de doma kwo centurí mégwéfa che ẹgba ku ma nyí efu Apapa efu ódò 1907 kpayí abojí ùgbo amí British Museum úma kojo.[6]

Efu ódò 1950,alu ugbodu chane bí yí a industrial kpaí unyí estate chane bomoma dabí 1000 acres chéné .amí úkolo yí estate che gbojí efu ódò 1957 tí éfu ódò 1958 manyu í í che re tí éju oná manyu í expansion ye í Apapa Wharf. Testate le che egbaluka egbaka tí efu amí yí industrial yí enane manyu abo úkolo ku ma chukọlọ efu Lagos.[7]

Unyi, ukoche kpaí social facilities[nwọ́che | nwó étéwn che]

Executive housing in Marine Road Apapa in 1986

district le aku'nyí ñwu amí various levels kí tene unyí kwí ùgbo amí executive tí alú kí ofigbélí de manyu eñwu kone ache kpaí ùgbo kia amone ajo . Amí Isakulu ewewe . Ísakulu German Lagos chí omó ma nyí efu Apapa.[8]

Amí Social manyu recreational facilities che ki ewnu dufu ñwu abo talaka kpaí amí komentí organizations tí amí boat club kí de ju Apapa Creek.

Eñwu úle[nwọ́che | nwó étéwn che]

Apapa che nugbo kia gbenwu nyí amí ports kpayí terminals kia che'kwu efí Nigerian Ports Authority (NPA),tí yí ogbogága yí port efí Lagos State kpai Lagos Port Complex (LPC).Federal Government[9]

References[nwọ́che | nwó étéwn che]

  1. "Our Ports - NPA". nigerianports.org/. Nigerian Port Authority. Retrieved 12 September 2015.
  2. NPA Pilotage Districts Order - Section 58 - Cap. NLN. 126 (LN. 252 of 1959) (PDF). Lagos: Nigerian Port Authority. 1959. Archived from the original (PDF) on 4 March 2016. Retrieved 12 September 2015.
  3. Tancott, G (19 January 2015). "16 new RTG cranes for APM". Transport World Africa. Retrieved 12 September 2015.
  4. "Dredging for Contaienr Terminal in Apapa". Dredging Today. Retrieved 12 September 2015.
  5. "Contact Us Éwn malábó:Webarchive." Thisday. Retrieved on 16 November 2011. "THISDAY LIVE, 35, Creek Road, Apapa, Lagos, Nigeria"
  6. "bracelet | British Museum". The British Museum (in English). Retrieved 2023-05-17.
  7. Éwn malábó:Cite thesis
  8. Home page. German School Lagos. 2 March 2003. Retrieved on 18 January 2015. "Beachland Estate Ibafon, Apapa, Lagos Nigeria"
  9. "Our Ports - NPA". nigerianports.org/. Nigerian Port Authority. Retrieved 12 September 2015.


External links[nwọ́che | nwó étéwn che]

Éwn malábó:Lagos Éwn malábó:Divisions and LGAs of Lagos State Éwn malábó:Subject bar