Idoma

Ákwí Wikipedia

Amì Idomas chì ama akichi ku ma gbeju dì oji'ane é í ògbégbale eju Olu-ane efu Benue State, Nigeria, kpaí í chą ekubo ma de eju ane ye amí ichí ya amí taraba ,efu Taraba State, Cross Rivers State, Enugu State, Kogi State manyu Nasarawa State efu Nigeria.[1] amí íchí Idoma chí efu í Akweya kí debí újo ómuné ye ojiane íchí efu eí ofigbélí Idomoid Volta–Niger , kí ñ Cha méru íchí Igede, Alago, Agatu, Etulo, Ete, Akweya (Akpa) kpai íchí é í Yala Benue, Nasarawa, Kogi, Enugu, kpai Ukpale Cross River states. Íchí újo Akweya ke de che omaye kí méru ye í ùjọ ichí Yatye-Akpa s. Ye í bulk efu í alu akwu ye í efu áne, Ọpata ye ají Benue,í Cha ekubo da bí malé Ẹ̀tẹẹ̀gwá nyo méjí í Olu-odudu efu ùgbo ka ají wa rojí kpai ají Niger.maa ma Amí ichí Idoma kí ma chí ajuja and ama do'da úcha oji oji o ojí ' , ama ùgbo ugbaédo ka am'ewn olafia úredo -ufedo í cha. Ùgbo omamale kpayí Ùgbo únanan ane Idoma í e nana ka ma nake ma wñ tí yí Olu-ane gbòó-gbo tí 1920s, ta ki í tí am‘ucha ye kía chuto omamale ojima ye alí ogwuchakpo e í Idoma .úwewe amí Idomas ku ma gbaluka che dabí Òdulugwu méta nyí kperu . amone Idoma che né onu kia numale le‘fu oná gwuchakpo chí Och'Idoma ene kí che agbojí ye ògbégbale amí Idoma. Amí enefu duwa . Amí éwo duu kí ní onu wñ da bí omadacì akubí chí Ad'Ogbadibo ye Orokam, ubilé ta omadachí D.E Enenche. Í ña odé ye Och'Idoma che deju òwò ye Otukpo, Benue State. Í Och'Idoma, agbojí í chí HRM, Elaigwu Odogbo John, ye ene k‘elu Och'Idoma ye amí Idoma wa ojí eda efu óchu ékéfa nolu ojo ogwu egwa efu 2022,[2][3] abo ku jo‘nu akubí chí HRH Agabaidu Elias Ikoyi Obekpa ene j‘onu kw‘efu ódò 1996 lo tí efu óchu èkégwa efu ódò 2021.[4][5] amí Och'Idomas akubí ñ manyu : HRH, Agabaidu Edwin Ogbu, ene kí chí òfà kw'efu Odo 1996 tí 1997, HRH, Abraham Ajene Okpabi yé Igede okwokí jonu kw'efu Odo 1960 lo tí efu odo1995 kpaí HRH, Agabaidu Ogiri Oko ene kí tane kí ño gbe eña le wea odo 1948 kpai 1959.

Oma-étta

Idoma territory in Nigeria

Ètta úchane óhilaà amí ichí ey í Idoma[nwọ́che | nwó étéwn che]

Ètta :

Óhilaà amí ichí Idoma chene kwí Óhilaà abo ye í Benue State (ma nyí efu ódò 1976) kpaí óhilaà alu kí Naijerya ní ola ma (ma nyí efu ódò 1960). Oná ku ma cha le che efu ído léfu óhilaà ma nele de'fu ane Idoma ma ku ma kí ma chí amí alimaji úché úkoche . Kwí ẹgba Ku ma chu ímoto agbadufu, íbímoto Idoma ma kocha egbduu kwugbo oluka kabogíjo ìgbéle acha kpaí í duma yata gbogbo tí ùgbo ofigbélí ma , ye kí jewn óhilaà ma Cha de wewe efu eñwu kí jewnu ayogba ta kí jewnu amí Idomas kpapoo a àhojine aka ñwu amone ùgbo ku ma kwo dufu , kpaí í gbeju che'enwu kí tugbo nwu amí Idoma ku ma ka etema lo tí okwo -okwo ma ekélé ñw. Óhilaà , todu le ma né ke dohí ene ku ma numa wñ “ene kí chí ata ma?” eñwu abí íchí ogbogága kí ma jewnu oné nyo bojo wñ kí rùlë òfà ojiane Idomaland. Í che'enwu ókpokpa , í che'enwu otilaa kí enedûú kí ma kí choma ewo kí mo óhilaà ófikpalí ùgbo kí kwo dufu kpaí ójilé amí újo Idoma ka kí ma tejuane lo tí ùgbo okwuo'kwo takí í gbó téjukedé ka kiní orá ataa ma kwugbo ojì‘ojí dabalu ko óhilaà ka , Iduh, kí Cha ye amí Idoma í chene amoma wéwé kí ene kàà ene ka ma che ekpatuka jí ògbégbale ùgbo duu . Akwí ẹgba le takí chane níbe ojí ma ñwu ence : “Iduh kí Cha attaa ye í amí Idoma.” “Iduh Cha atta ye í Idoma Iduh chene kí bí amí ye í Idoma chakaduù onwu ño bí amoma ku ma dodu ma Jo í : Ananawoogeno oñwu bí oma ye í gwumale; Olinaogwu onwu bí amoma ye kí che àmone ye Ugboju; Idum onwu bí àmone ye í Adoka; Agabi ownu chí atta ye í amí àmone Otukpo; Eje ownu chane kí bí abo ía Oglewu; Ebeibi oñwu Cha atta ye amí Umogidi efu Adoka, Edeh onwu bí abo ye Edumoga kpayí Ode ene kí bí àmone ye í Yala ” enwu kí chí kí okacha ma ,ma neka chaluka taa ñwu , eñwu kí chí kaki amí Idoma neka ní óhilaà udama ùgbo olám ñw . Ójilé amí újo Idoma kpayí oji éwo che ní óhilaà ùgbo kí enene kwo takí mawa rojí ùgbo ku ma dòdó jó eñíní . Abí ye Otukpa kwí Etta yé okwuo'kwo mete : Owuno, Ameh-Ochagbaha kpaí Oodo. Amí omaye enekele ejodudu méjí ku ma kwí Idah efu ojiane Igalala abala í Oodo kwí oji'ane Igbo .todu Abù kí enaka abí awuwu , í rioda ògbégbale efu le ka amone ale lefí ẹgba kí gbiti ku ma chukocha óhilaà ye Idoma . Í che ní amí ícha Kubo amí Idomas kí ètta ma kwí efu Igbos kpai ma che ní ola ma aleju óko kpai òya manyu í Ukpale fringes efu ojiane Igbo.

Óhilaà ye ísakulu eleofo[nwọ́che | nwó étéwn che]

Efu ewa dama ka abo ku chí otakada tí oñañane ku ma gbí óhilaà efu etu eju gàne manyu egueta ye ola onu ye í amí amone Idoma kpakpoo . ene kàa efu ama chí ótakada ye í Idoma kí chí E.O. Erim ki tejuane óhilaà ewo kpaí amu oluka kí gbó kwí újo abojí efu ídoma efu íbe ñwu í kakaini ójilé amí íchí kwí újo ojí oji , ene duu Cha Óhilaà Etta ùgbo kî kwo . Efu edu manwu ela ge , Amó óhilaà kpaí ye kí amí acho ótakada le ka dufu í chí edu tí ejugede kakini amí újo íchí kí Jo abojí kí amí Etta ma chí ye kí kwí okwuo'kwo kwí gbó omune kí ma chí i Idu ñw. Efu ye ójilé abaí , the claim of common descent is backed by both extensive genealogical connections and possession of common kinship totems. Erim contends that while Idu ichí wa nomale kí chown atta ñw “atta ” ye í Idoma efu ye éne kí níbe jalí léfu úcha oguchekpo . Efu ameñwu méjí ke de í í chí eñwu ku ma deju ko kí kpítí é ggbayedo efu éko ojí újo duu éfu oji'ane Idoma kí chí Etta ma chí Idu kwo í.

Amí éne ojima kejuma omamale ye í Idoma[nwọ́che | nwó étéwn che]

References[nwọ́che | nwó étéwn che]

  1. "Our Story". Indigenous People of Biafra USA (in American English). Retrieved 2019-06-28.
  2. "Ortom Installs New Ochi'Idoma in Benue – THISDAYLIVE". www.thisdaylive.com. Retrieved 2022-09-03.
  3. Online, Tribune (2022-07-01). "Buhari celebrates Odogbo on investiture as 5th Och'Idoma". Tribune Online (in British English). Retrieved 2022-09-03.
  4. TheNigerian (2021-10-09). "Paramount ruler of Idoma nation, HRH Obekpa, is dead". TheNigerian (in American English). Retrieved 2022-09-03.
  5. "HRH, Agabaidu Elias Obekpa – Och'Idoma IV". IdomaLand (in English). Retrieved 2022-09-03.


Sources[nwọ́che | nwó étéwn che]

External links[nwọ́che | nwó étéwn che]

Éwn malábó:Commons category-inline

Éwn malábó:Ethnic groups in Nigeria