Lotí ogba ogbolo

Katsina-Ala

Ákwí Wikipídiya

Katsina-Ala í chí Local Government Area kàa (LGA) efu Benue State, Naijerya.kí ugbẹta wñ efu Katsina-Ala ùgbo kí chane gba í A344 highway . Í chí ùgbo ku ma dòdó chi ugbo'gbogaga ye í archeological ye eju ùgbo ku ma chukọlọ ía artìfact ye í Nok culture ku mawa lí .

Olumbanasa abikí éwo kéké

[nwọ́che | nwó étéwn che]

éí LGA í Katsina-Ala ní amí ògbégbale yí Éwn malábó:Cvt manyu úwéwé àmone ku ma gbaluka efu ódò 2006 che 224,718 .efu éwo le chu gbate ùgbo kàa unyí úkoche ísakulu ígbalé éfu Nigeria, gometí Collégé Katsina-Ala, ku ma nyí efu ódò 1914, kpaí í kí amone ojima wéwé ku ma nukpahú kpaí úmàá nyí uma dufu efu Nigerian society. í postal code efu ògbégbale chí 980.[1] abo ojí ewo ku ma chubí rojí ye í Katsina Ala River, che abo ógbogege ku ma d'owo tí Benue River, ama gbeju gba áne ku ma dòdó omó tule lubo Etulo, Tiv, akachí kpai fulanis. Íchí kí chí ógbogege Kuma gbeju ãka oma efu éwo Katsina Ala chí Tiv[2]

Í chugbo ku ma kọchẹ ewñ kí legwudu efu ígbílí ka amone kwo

[nwọ́che | nwó étéwn che]

Omó elí am'ewnu ku ma gbeju ní āma ku ma bo efu Katsina Ala efu alumeji ẹgba céntyrì ogwu . ma ukedono etuta manyu amele gba îkpaí ene úkedono ñyo nyo kía dago okpokpa kí kojí àmone , manyu ícha amele , kpaí ícha amí ojibo elîle . amí ojibo ku ma bo che bîu amale ma nyí Nok, dabí 209 km lo tí north, kpaí alo tí eñwu ka àmone nyí kí biú ola dabalu kí íle úcholo dé.[3] amone kí dabi amí okwuo'kwo kí da bí àfu úbagwu . dabalu kí de tí Bernard Fagg, dabalu kí ene chí chukocha óhilaà efu Nok íle úcholo , úkolo yí Katsina Ala efu ola-oda ka dufu .[4] ojibo kwí Taruga kpai kwó Samun Dukiya Cha alukate , àmàà ma ní arida úkolo òwò .[5]

Ma chane úkolo ebije kwi ùgbo úkolo kwegba centurì éí Bc fourth , ubilé í chą ka chukọlọ ebije efu Taruga.[6] ma ño lì Smelted tin beads ojí ùgbo ku ma chukọlọ , í chą ka efu ma úwo‘lí ñw èí cowrie shells.[7]

  1. "Post Offices- with map of LGA". NIPOST. Archived from the original on 2012-11-26. Retrieved 2009-10-20.
  2. Thurstan Shaw (1995). The Archaeology of Africa: Food, Metals and Towns. Routledge. p. 275. ISBN 0-415-11585-X.
  3. James R. Penn (2001). Rivers of the world: a social, geographical, and environmental sourcebook. ABC-CLIO. p. 26. ISBN 1-57607-042-5.
  4. Hope B. Werness (2003). The Continuum Encyclopedia of Native Art: Worldview, Symbolism, and Culture in Africa, Oceania, and North America. Continuum International Publishing Group. p. 223. ISBN 0-8264-1465-6.
  5. G. Mokhtar (1981). Ancient civilizations of Africa. University of California Press. p. 611. ISBN 0-435-94805-9.
  6. Elizabeth Allo Isichei (1997). A history of African societies to 1870. Cambridge University Press. p. 70. ISBN 0-521-45599-5.
  7. Kit W. Wesler (1998). Historical archaeology in Nigeria. Africa World Press. ISBN 0-86543-610-X.


Éwn malábó:Archaeological sites in Nigeria Éwn malábó:LGAs and communities of Benue State

Éwn malábó:Benue-geo-stub