Tanimowo Ogunlesi

Tanimowo Ogunlesi
frameless|upright=1
Born	1908
Died	2002
Nationality	Nigerian
Education	London University
Alma mater	Kudeti Girls School Ibadan United Missionary College (UMC)
Occupation	Founder Proprietress Children Home School Molete Ibadan Women's rights activist
Known for	Leader of the Women's Improvement League
Children	Bayo Ogunlesi

Tanimowo Ogunlesi (1908–2002) í chí enekaa akwubi kía ñeju kí uyogba kí de Nigerian women's rights kpaí agbojí ye í abobule anyogba efu újo údama . í chí enekaa kí chí agbojí kía ní abobule móne ëgbe eñwu kpai onwu chí uchane àbàkwéne ye í National Council of Women's Societies, í chí onubule kía gbojí ojiane coutrí í ye organization.

íle nwu

Tanimowo Ogunlesi ma che bí onwu ojo kochù ekegweají nolu ojo ejuodudu efu ódò 1908, í che lo tí Kudeti Girls School Ibadan, Oyo State kpaí í ñ'o lo tí uyí koche Isakulu collígí ye í United Míssíonarí (UMC) kí ya chí ukocha ya àkone eñwu kí feb‘ojo. Tanimowo Ogunlesi í chene akone eñwu efu Lagos ùgbo abobule CMS ’ Ísakulu yé í semínarí efu ódò 1934. Í che fu óko né kpayí J.S. Ogunlesi,ene kí oñwu onugo chí àkone eñwu éfu ódò 1934.J.S Ogunlesi óko ñwu gbí Isakulu alafa kí lo tí unyí úkoche ísakulu ojiane amenefu éfu ewọ London ta kí íjewn mama léfu ele í mu ríoda tí ojiane amenefu London gé , kpai í na chí úkocha úmàá éí ísakulu ye í nursí efu St. Andrew uníbacítí efu éwo amenefu Scotland,efu ódò 1946. Tanimowo kpai dabí wa efu Naijerya efu ódò 1947, ubí kí óko ñwu fí úkolo né gba í Adult Education Officer of the Western Region.í chene ejuodudu kí du unyí úkoche ísakulu Abímoto kwayane efu éwo Ibadan (Children Home School)efu ódò 1948.

Ta kí ya mudu ene‘jududu agbojí útogba enekaa ye í abobule National Council efi újo udama éfu ewọ efu ódò 1959. í chí kpokpogílí úwéwé kí abobule ku ma ní oda , ukpahu todu ku ma neka í chí ije-ibe kpaí ku ma léfu ele tí educational facilities àmàà dabí íché ekubo ololoo chí b women nationalists ẹgba ñw , í che gbeju nane ojí abo ekekele ku ma ma gba‘na yí ọwọ efu í Nigerian household. Í de'fu abo ku ma ajenwu kí nyogba efí domestic science úkocha Nigeria ẹgba kí munyí úkoche ísakulu le bì .